Dřevoslaměné stavební panely

Protože tak můžete:

• přiložit ruku k dílu a tím ušetřit peníze
• vytvořit si zdravý a originální prostor pro bydlení, který nebude obtížné vytopit
• udělat něco pro Zemi

Z našeho pohledu je dobré si na začátku úvah o stavbě domu ze slámy nic neidealizovat, racionálně popsat motivace stavebníka, dobře odhadnout možnosti své i blízkých a spojit se s někým, kdo umí na začátku pomoct s úvahou, zda je to správná cesta právě pro Vás. Tuto počáteční fázi doporučujeme nepodcenit a rádi s ní pomůžeme.

Neshoří. Nebojte se. Tato obava se dá poměrně snadno zahnat hned několika relevantními argumenty. Hotové stěny domu jsou proti ohni chráněny vrstvou omítky, většinou hliněné nebo vápenné. Taková stěna domu, tedy slaměné balíky omítnuté vrstvou hliněné omítky, byla i v Čechách testována na odolnost proti ohni s výbornými výsledky. Hodnoty doby odolávání účinkům ohně jsou mnohem lepší, než je dle norem požadované. Zjednodušeně řečeno – dobře udělaná hliněná omítka výborně chrání proti účinkům požáru.

Nebudete. Tedy pokud dodržíte několik základních pracovních postupů a pravidel. Při finalizaci domu a provádění omítek se podmínky pro život ve slámě s výskytem myší vylučují.

Neshnije. Panely zvládnou v teplém počasí bez újmy přečkat několik dešťů. Voda se nedostane příliš hluboko do stěn a brzy vyschne. Pozor se musí dát na případné zpomalení výstavby hrubé stavby anebo na dlouhodobější zatékání do nezakryté konstrukce se slámou. Pak je proces vytváření hniloby (růst plísní mezi stébly) téměř jistý a začíná po pár týdnech. Takto vzniklé škody jde ale také napravit. Přes vrstvy omítek by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění vnitřního prostoru, ale je dobré se takovému stavu vědomě vyhnout.

Nespadne. Obecně lze domy s použitím slaměné izolace rozdělit na ty, které odolávají statickému (ale i dynamickému) zatížení pomocí dřevěné konstrukce a sláma je jen výplň, takových domů je většina. Jejich statická odolnost je řešena v rámci projektu, je vypočítána a měla by být garantována projektantem. Na takové domy lze pohlížet při zjednodušení jako na dřevostavby. Takto můžeme pohlížet i na domy provedené z našich dřevoslaměných nosných panelů (DNP). A pak lze stavět domy s použitím slámy jako hlavního nosného materiálu. Takové domy se staví také, jde ale o náročnější proces po všech stránkách a v legislativě se hledá opora poměrně těžko.

Na tuto otázku nelze univerzálně odpovědět, protože výsledná cena domu závisí na více okolnostech. Na našich realizovaných domech je vidět, že stavebník se na výstavbě často podílí a tím šetří tolik, jaká je míra jeho svépomoci. Dobrým návrhem a rozumným nastavením standardu vybavení lze prostředky vydávat hospodárně. Naopak při výběru materiálu povrchů a oken stavebníci neradi dělají kompromisy a rádi si v těchto pro ně důležitých částech stavby připlatí za kvalitu.

Sláma a hlína jako stavební materiál nebo jeho součást má tradici již od 19. století. Ve Spojených státech amerických některé tyto historické slaměné stavby stojí dodnes. Trvanlivost a spolehlivost slámy je léty prověřená.

V Čechách a na Moravě se sláma a hlína používaly v lidovém stavitelství pro dílčí prvky jako střešní krytina (došky), cihly (vepřovice), vymazávky hlínou dřevěných konstrukcí atd. V současné době je v ČR postaveno či rozestavěno díky zvětšující se oblibě těchto staveb cca 200 domů. Kvalitní zdroj informací je k nalezení na stránkách www.slamak.info.

Pod vlivem nových materiálů a výrobních technologií stavění slaměných domů upadlo v zapomnění, ale v 90. letech nastává v Evropě znovuobjevení přírodních materiálů a slaměné domy se začínají opět stavět.

​S novým tisíciletím vzniká v souladu s evropským trendem v Česku občanská iniciativa, která usiluje o zařazení slámy a hlíny mezi běžně užívané a historicky ověřené stavební materiály a zároveň prosazuje její zakotvení v rámci platné legislativy (např. provedená zkouška požární odolnosti).