Stručná historie slámy jako stavebního materiálu

Sláma a hlína jako stavební materiál nebo jeho součást má tradici již od 19. století. Ve Spojených státech amerických některé slaměné stavby stojí dodnes. Trvanlivost a spolehlivost slámy je léty prověřená.

 

V Čechách a na Moravě se sláma a hlína používaly v lidovém stavitelství pro dílčí prvky jako střešní krytina (došky), cihly (vepřovice), vymazávky hlínou dřevěných konstrukcí, atd.

Slaměné domy v dnešní době

Pod vlivem nových materiálů a výrobních technologií stavění slaměných domů upadlo v zapomnění, ale v 90. letech nastává v Evropě znovuobjevení přírodních materiálů a slaměné domy se začínají opět stavět.

S novým tisíciletím vzniká v souladu s evropským trendem v Česku občanská iniciativa, která usiluje o zařazení slámy a hlíny mezi běžně užívané a historicky ověřené stavební materiály a zároveň prosazuje její zakotvení v rámci platné legislativy (např. provedená zkouška požární odolnosti). V současné době je v České republice postaveno kolem 70 až 100 domů se slaměnou izolací a každým rokem přibývají další.

Základní charakteristika domů ze slámy

Lidé při diskusi na téma slaměných domů kladou často podobné dotazy, např. zda dům neshoří, co myši, jestli dům neshnije nebo jestli vydrží a odolá v pořádku delší dobu. Také často zaznívá, že takový dům bude asi v zimě dobře izolovat a že bude levný. Tato diskuse je na místě a na všechny otázky lze krátce nebo i obsáhle odpovědět. Na této stránce stručně shrneme základní dotazy a odpovědi na ně, podrobněji se lze o tématu dočíst na níže uvedených odkazech a pro celkové doplnění názoru je dobré nějaký slaměný dům navštívit a pobavit se s jeho obyvateli. 
 

Proč vlastně uvažovat o domě ze slámy?

Odpověď na tuto otázku má každý, kdo k tomu má co říct asi jinou. Ale lidé uvažující o stavbě domu ze slámy mají často představu, že při tomto stylu stavění můžou 1) udělat něco dobrého pro Zemi, 2) můžou přiložit ruku k dílu a tím ušetřit peníze, 3) můžou si vytvořit zdravý a originální prostor pro bydlení, který nebude obtížné vytopit 4) a také že při tom zažijí něco zajímavého a poznají nové lidi.

Z našeho pohledu je dobré si na začátku úvah o stavbě domu ze slámy nic nenalhávat, popsat motivace, dobře odhadnout možnosti své i blízkých a spojit se s někým, kdo umí na začátku pomoct s úvahou, zda je to správná cesta. Tuto počáteční fázi doporučujeme nepodcenit. 

Čeho se lidé seznamující se se slaměnými domy obvykle obávají?

1) Neshoří nám to?  Tato obava se dá poměrně snadno zahnat. Hotové stěny domu jsou proti ohni chráněny vrstvou omítky, většinou hliněné nebo vápenné. Taková stěna domu, tedy slaměné balíky omítnuté vrstvou hliněné omítky, byla i v Čechách testována na odolnost proti ohni s výbornými výsledky. Hodnoty doby odolávání účinkům ohně jsou mnohem lepší, než je dle norem požadované. Zjednodušeně řečeno - dobře udělaná hliněná omítka výborně chrání proti účinkům požáru.

2) Nebudeme mít v takovém domě myši?  Je pravda, že během výstavby jsou myši často na stavbě vidět. Obvykle jde o pár místních jedinců, kteří sdílí po čase výstavby dům se stavebníky. Při finalizaci domu a provádění omítek se podmínky pro život ve slámě pro myši mění, spolužití už nemá tolik výhod (souvislé omítnutí stěn silnou vrstvou omítky, hluk a i vyhánění stavebníkem či kočkou) a stavbu brzy opouští .

3) Neshnije nám to? Upravené stěně ze slámy (tedy rovná s hustě nalisovanou slámou) zvládnou v teplém počasí bez újmy přečkat několik dešťů. Voda se nedostane příliš hluboko do stěn a brzy vyschne. Pozor se musí dát na případné zpomalení výstavby hrubé stavby a nebo na dlouhodobější zatékání do nezakryté konstrukce se slámou. Pak je proces vytváření hniloby (růst plísní mezi stébly) téměř jistý a začíná po pár týdnech. Při zamezení zatékání a dobrém počasí lze zjistit rozsah škody, ty napravit (slámu vyměnit) a dalším sledováním ověřit, že se růst plísní zastavil. Přes vrstvy omítek by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění vnitřního prostoru, ale je dobré se takovému stavu vědomě vyhnout.

4) Nespadne nám to? Obecně lze domy s použitím slaměné izolace rozdělit na ty, které odolávají statickému (ale i dynamickému) zatížení pomocí dřevěné konstrukce a sláma je jen výplň, takových domů je většina. Jejich statická odolnost je řešena v rámci projektu, je vypočítána a měla by být garantována projektantem. Na takové domy lze pohlížet  při zjednodušení jako na dřevostavby. Takto můžeme pohlížet i na domy provedené z našich dřevoslaměných nosných panelů (DNP). A pak lze stavět domy s použitím slámy jako hlavní nosný materiál. Takové domy se také staví, jde o náročnější proces po všech stránkách a v legislativě se hledá těžko opora. 

5) Ušetřím nebo bude dům naopak dražší?  Na tuto otázku nelze univerzálně odpovědět, protože výsledná cena domu závisí na více okolnostech. Lze na již realizovaných domech vypozorovat, že stavebník se na výstavbě podílí a tím šetří tolik, jaká je míra jeho svépomoci. Dobrým návrhem a rozumným nastavením standardu vybavení lze prostředky (peníze, čas, energii) vydávat hospodárně. Naopak při výběru materiálu povrchů (podlahy, stěny) a třeba i oken stavebníci neradi dělají kompromisy a rádi si v těchto pro ně důležitých částech stavby připlatí za kvalitu. Tedy výsledná cena rodinného domu se podle veřejných dat pohybuje v podobných nebo nižších částkách jako u konvenčních staveb.

@2023 by Samuel Glade | Landscape Architect | Proudly created with Wix.com